Historie

Původními obyvateli ostrova byli Minójci, jejichž příchod na ostrov se datuje kolem roku 2 000 před naším letopočtem. Mínojci patřili k velmi rozvinuté a vyspělé civilizaci, která zde začala budovat první sídla jenž se postupem času sloučily do větších sídlišť. V této době se ostrov jmenoval Strongyle, což v překladu znamená jedno kolo a název měl pravděpodobně charakterizovat kruhový tvar ostrova. Během historického období byl ostrov ještě několikrát přejmenován, podle hrdiny z Théb, Antesiona, bylo ostrovu připsáno jméno Theras.

Nové jméno získal ostrov podle patronky ostrova Santa Irini (svaté Ireny), která měla chránit námořníky před nepříznivými přírodními vlivy a obtížnými situacemi. Podle této patronky je pojmenován i kostel, který se na ostrově nachází a do dnešní doby je patronka považována za přímou matku ostrova Santorini.

Historie dnešního ostrova Santorini se datuje od roku 1 500 před Kristem, kdy vznikl jako pozůstatek po výbuchu starověkého ostrova Théra. Explozi místního vulkánu se připisuje největší a nejsilnější sopečná erupce, která proběhla v dané historické době. Škody, které byly touto přírodní katastrofou napáchány představují pro lidstvo nevyčíslitelné historické hodnoty. Výbuch se dokonale postaral o zahlazení veškerých stop antické kultury, která byla pevně spojena s ostrovem. Přírodní katastrofa měla též za následek vyhlazení nejmocnější řecké Minójské civilizace a její kultury.

Po výbuchu dochází k osídlení ostrova Santorini až v prvních stoletích 1. tis. př. n. letopočtem, prvními obyvateli se stali mínojsko-dórští přistěhovalci z Kréty. Dórové na ostrov přicestovali pravděpodobně z Peloponésu, jejich vůdcem byl král Thiras, podle kterého byl později ostrov pojmenován. Tato poměrně vyspělá civilizace založila město Théru, jejíž vzhled byl v následujících stoletích ovlivněn a přetvořen historickými národnostmi, které se na území ostrova vystřídali. Oficiální název ostrova je stále Théra, samotní Řekové jméno Santorini téměř nepoužívají.

Velkou zásluhu na budování církevních staveb měli v dějinách vývoje ostrova Benátčané, kteří zde díky silnému náboženskému přesvědčení vystavili několik větších i menších kostelů a pravoslavných chrámů. Benátčané přispěli ke kultuře ostrova svými monumentálními stavbami, za své doby zde postavili celkem pět hradů – Apanomeria, Skaros, Emporio, Akrotiri a Pyrgos. Nutno však podotknout, že všechny hrady byly z velké části poničeny při zemětřeseních, k nejzachovalejším patří hrad Pyrgos, který leží v samotném středu dnešního města.